Nejsem poslední dobou úplně zvyklý psát reporty z našich akcí, ale tentokrát udělám výjimku. Opravdu - velmi rád...

 FOTOGALERIE


      Akce, která se měnila do posledního okamžiku. Nejprve nám vybouchlo vybrané ubytování, ale protože termín byl daný, nastalo hledání kam tedy nakonec vyrazíme? Cíl by nakonec dohodnut, výprava se tedy mohla o víkendu opravdu uskutečnit. Nakonec nás jelo jen pár, ale o to větší plány jsme měli...

      pátek:
Před 16 hodinou vyrážíme z loděnice na kolech, směr Potštejn. První zastávka je na náměstí v Týništi... A skutečně - do Týniště dojeli všichni. První velký úspěch výpravy. Z Týniště odjíždíme už jen jako silná cykloskupina, ti méně odolní jsou naloženi i s koly do auta a vyrážejí přímo do dnešního cíle...

 

      sobota:
Už dopředu byla sobota počítána jako odpočinkový den, strávený jen lehkou vycházkou do nedalekého okolí potštejnského. Volba padla na procházku proti proudu Divoké Orlice do Litic, na návštěvu u chaty Kamarád. Pěšky jednu cestu, vláčkem druhou. Naťapali jsme 9 kilometrů, zastavili se v potštejnské Marečkově cukrárně na zmrzku, zažili krásný, slunečný a teplý den v krásné přírodě...

 

      neděle:
Den návratu. Předpověď nebyla vůbec ideální - od časného dopoledne přeháňky, déšť, zima. Vymysleli jsme proto i záložní plán na návrat domů tak, abychom zbytečně nikdo moc nezmokli, ale pořád jsme tajně doufali.
Po desáté hodině, když jsme stihli v pohodě vstát, nasnídat se, zabalit a dokonce i pořádně pouklidit, jsme usedali na kola. Mraky se honily, to jako jo, ale ani nekáplo. Hurá... Doprovodné sběrné auto na nás poprvé čekalo v Doudlebách, ale všichni jeli na kolech jako dráha, nakládání bylo odloženo na nějakou další dopředu domluvenou zastávku. Jenže... Oni jeli všichni jako dráha pořád... Takže s polední přestávkou nad Sutými břehy do Hradce dojeli do Hradce všichni. Všichni ukázali, že nejsou žádná ořezávátka, ale pořádní machři... Kdybych nosil klobouk, smeknu...

 

      pár poznámek na závěr:
Je škoda, že nás nejelo víc, ale na druhou stranu trochu rozumím i tomu, proč nás nejelo víc. Prostě je málo víkendů. kiss A zdraví a choroby si taky moc poručit nedají. Tak snad příště, nejen na kolech, ve větším počtu. 
Obrovským překvapením je výkon těch, kteří s námi vyrazili. Majda s Kubou v pátek ujeli 20 a dneska celých 40 kilometrů, Anežka se "kousla" a ujela obě cesty s námi. Když k tomu přidám sobotní vycházku, vychází mi velmi slušný sportovní výkon, opravdu - kdybych nosil klobouk, smeknu! Prostě nemáme děti z cukru, ale dost slušný tvrďáky...
Na rovinu - já seděl na kole (na delší cestu) po několika letech a v pátek večer a hlavně v sobotu ráno mi nebylo úplně do skoku. Po nedělním návratu už je to lepší, tělo si asi vzpomnělo, snad na to v týdnu nedoplatím... cool